x

text_casnazov_prednasky

text

70 let od velkého dobrodružství Hanzelky a Zikmunda

Letos je to přesně 70 let od startu Hanzelky a Zikmunda na první cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Právě při té příležitosti jsem se rozhodl navštívit v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně kurátorku Archivu Hanzelky a Zikmunda, která by nám k tomuto pro Zlín významnému výročí mohla říct více.

S paní Preiningerovou jsem se sešel v pátém patře budovy. Od prvního pohledu na mě působila velmi milým dojmem, což následující rozhovor definitivně utvrdil. Po celou dobu jsem měl možnost téměř hmatatelně vnímat její zápal pro výzkum a odtajňování příběhů těchto cestovatelů v kontextu mezilidských vztahů a domácích i světových událostí.

Jak jste se vlastně dostala k tématice Hanzelky, Zikmunda a jejich cest?

Všechno je propojené v kruzích. Mám vystudované archivnictví a k práci v Archivu H+Z jsem se dostala přes dr. Karla Pavlištíka, muzejního etnografa a osobního přítele inženýrů Hanzelky a Zikmunda, který předání osobních archivů cestovatelů inicioval a realizoval. Na odborné zpracování materiálů tehdy v muzeu hledali archiváře a já se s cestovateli i dr. Pavlištíkem osobně znala – v  Archivu Hanzelky a Zikmunda tedy pracuji od roku 1995.

Zdroj: Novinky.cz
zleva: Miroslav Zikmund, Magdalena Preiningerová, Karel Pavlištík Zdroj: Novinky.cz

Lze jednoduše říci, jak vypadá každodenní práce archivářky?

To je velmi různé. Nicméně dá se říct, že zkoumáme to, co nám lidé zanechají. Dokumenty, fotografie, zápisky, osobní věci… V našem případě jde i o celé knihovny a kamiony krabic. Jako muzejníci pracujeme na roztřídění věcí, řádném označení a jejich dlouhodobém uchování ve speciálních podmínkách. Některý materiál dále digitalizujeme a reprodukujeme, abychom mohli ty příběhy zprostředkovat i široké veřejnosti.

Výsledky naší práce jsou např. od roku 2013 k vidění jako součást stálé expozice Princip Baťa, kde jsou zdokumentovány cesty Hanzelky a Zikmunda a dalších dobrodruhů, které na cestách potkali.

Festival Culturea je letos zaměřený i na zemi Egypt. Jakou zkušenost si mladí inženýři z této země nesli?

Jedním z krizových momentů se stala havárie jejich vozidla v Sirte v Tripolsku (v Libyi pozn. red.), kdy hrozilo, že plánovanou cestu kolem světa nedokončí. Naštěstí jim společnost Tatra umožnila vybrat si z vozů, které poslala do Alexandrie v Egyptě na prodej. Cestu do Alexandrie absolvovali na korbě nákladních vozů a to jim umožnilo vidět krajinu i lidi v ní trochu jinak. Hanzelka se Zikmundem dostali náhradní vůz sériové výroby, se kterým úspěšně cestu dokončili, čímž prokázali vysokou kvalitu auta, o které byl následně ve světě velký zájem.

Chystáte v souvislosti s výročím nějaké další doprovodné akce?

Je toho opravdu hodně. Chystáme rozšíření stálé expozice o stereoskop na „3D“ fotky, připravujeme přednášky a besedy ve spolupráci s festivalem Neznámá země i v rámci muzejních čtvrtků. Dále se podílíme na setkání veteránů nejen značky Tatra před budovou muzea přímo v den výročí, tedy v sobotu 22.4. Těch projektů je mnohem více, budou probíhat v podstatě až do konce roku 2017, ale záleží taky na tom, kolik seženeme peněz.

Paní Preiningerové tímto mockrát děkuji za poskytnutý rozhovor. Těší mě vidět, jaký má Vaše dosavadní práce přesah a čemu všemu se díky Vám můžeme od těchto pánů naučit.

Na závěr mi nezbývá než popřát hodně zdaru v dalším výzkumu a naše čtenáře pozvat na egyptský den, kde bude paní Preiningerová o příbězích Hanzelky a Zikmunda v Africe hovořit živě. Přijďte!

Jakub Holšán