text_casnazov_prednasky

text

Předávat lidem zprávy musí člověk brát trochu jako poslání

Je bohužel fakt, že spousta médií nás každodenně zahlcuje nesčetným množstvím negativních informací o vraždách, krádežích, katastrofách, případně o politice. Ve Zlíně však existuje skupina lidí, kteří si řekli, že špatných zpráv už je všude až příliš a rozhodli se psát jinak. Jejich portál se jmenuje Zlínský nočník a my jsme pro vás vyzpovídali jeho šéfredaktora a zakladatele – Igora Dostála.

První otázka se přímo nabízí. Proč právě název Zlínský nočník? Jak to vzniklo?

Důvodů je několik, jednak je to pěkná parafráze na deník. Druhý důvod je ten, že vzhledem k tomu, že je to jen náš koníček a redaktoři buď studují nebo pracují, většina práce se odehrává v noci. Navíc je to název, který si každý hned zapamatuje.

Čím se vaše médium liší od ostatních? Čím jste originální?

Jednak výběrem témat, jsme pozitivní médium a čtenáři u nás nenajdou zprávy o kriminalitě, politiku, bulvár. Redakce Nočníku funguje jako žurnalistický inkubátor, školíme budoucí novináře a dáváme jim možnost přičichnout si k praxi nejen při psaní. Naše redakce je navíc zcela dobrovolnická a všichni redaktoři pracují zadarmo, využívají svoje mobily, své počítače a svá vlastní auta. To souvisí s tím, že Nočník není ziskový projekt, reklamě na webu se zpravidla vyhýbáme a pokud získáme nějaké peníze, jsou na provoz redakce nebo na nějakou z akcí, které pořádáme. A tím se dostávám k poslední odlišnosti, jako médium se snažíme zajímavé akce nejen dokumentovat, ale také podporovat a sami pořádat. Zpravidla se snažíme podpořit mladé a talentované lidi a současně dát akci nějaký dobročinný rozměr.

Jak dlouho už Zlínský nočník funguje? Kolik zhruba lidí se v něm za tu dobu vystřídalo? A kolik lidí tvoří redakci dnes?

Nočník funguje pátým rokem. Redakcí postupně prošlo před 50 lidí a momentálně je nás cca 15.

Kdo se může stát vaším redaktorem? Podle čeho si lidi vybíráte?

Redaktorem (nebo také fotografem, programátorem, promotérem, střihačem atd.) může být každý mladý a aktivní člověk, který je ochotný dělat zadarmo poměrně nevděčnou práci. Předávat lidem zprávy musí člověk brát trochu jako poslání, je to sisyfovská a nikdy nekončící práce. Potenciální redaktor nemusí umět psát, to ho naučíme na školení, důležité vlastnosti jsou spolehlivost, dochvilnost, ochota a akčnost. Vlastní iniciativě se v Nočníku meze nekladou.

Co je to Zlinskey klub? Co nabízí? Proč se zapojit?

Zlinskey klub je klub čtenářů Nočníku. Díky Zlinskey- USB klíči mají jeho členové nejrůznější výhody u desítek našich partnerů ve Zlíně. Jednak je to myšleno jako prospěšný solidární systém pro zlíňáky se speciálním režimem pro neziskovky a za druhé by klub mohl časem financovat chod redakce (a my se tak i nadále vyhneme tomu, abychom se museli zaprodávat inzerentům), a to i přesto, že roční členství je jen za tři stovky.

Zlínský nočník je neziskový, čím se tedy živíte? Jak se vám daří vše skloubit?

Všichni redaktoři jsou buď studenti nebo mají nějakou svou práci. Konkrétně já se zabývám grafikou a tiskem. Proto taky sám dělám veškerý vizuál spojený s Nočníkem a našimi akcemi (čímž se ušetří).

Vzhledem k tomu, že se náš projekt zabývá cizími kulturami, mohl byste nám prozradit, do jaké země byste se chtěl jednou podívat? A v které ze zatím navštívených zemí se vám líbilo nejvíce?

Byl jsem několikrát a docela dlouho v Thajsku, které jsem si zamiloval už kvůli jídlu. Rád bych se ale vypravil do pralesů jižní Ameriky, vrátil se na Borneo a pátral po vakovlkovi v Tasmánii. O Novém Zélandu nemluvě.

Děkujeme za rozhovor.